Podzim 2020

30. září 2020

Přichází podzim jak každý rok vždycky,
přichází pokradmu do všedních dní,
vstupuje beze slov, melancholicky,
oblohu letní nám v šeď promění.
Rozlévá mléko své do dolin v kraji,
odpírá stále víc slunce svit dětem,
ty si však mezi zdmi školních tříd hrají
dál na vlně radosti, jež je provází světem.
Šťastné jsou, netuší, že za okny školy
probíhá úvaha, která týká se jich,
zda pro dobrý pocit stařeckých holí
radost jim odebrat, zakázat smích.
Ke zdraví vede prý jedině samota.
Hůl si vždy najde ten, kdo chce psa bít.
Kamarádství pro ně je radostí života.
Proklet buď každý, kdo chceš jim ji vzít!

Tam v dětství naivní bych vrátil se hned
zas pro radost z každičké blbosti žít,
pro touhu každý den poznávat svět,
každou noc o tom, kým chtěl bych být, snít.
Netušit, že něco na nás se chystá,
nevidět bědnotu vzdělání, vědy,
žít v zemi, kde vládne morálka jistá,
kde v řece místo ryb neplavou jedy.
V zemi, kde nehrozí nadějím krach,
v zemi, kde budoucnost vede nás dál,
v zemi, kde vítězí pravda, ne strach,
v zemi té přátelům, všem bych žít přál.

Namísto toho nám vládne pan zmatek,
kdo není poslušný, ten je jen šváb,
ve středu nevíme, co bude v pátek,
do krize nás vede sám krizový štáb.
Příkazy hltáme plnými doušky,
majitel státu má na všechno plán,
namísto bohů dnes vzýváme roušky,
odklizen, kdo mluvil, aniž byl zván.
Prázdné jsou lavice vysokých škol,
namísto písemek jiné jsou testy,
a kdo to odmítá, bude do kol
vpleten a rozvěšen po straně cesty.
Obchodník se záští letadla vítá,
aby pak později s ledovým klidem,
když šance bodovat znovu se skýtá,
drahý a ničemný náklad dal lidem.

Přichází podzim jak v životě vždycky,
přichází pokradmu do všedních dní,
vstupuje do duše, melancholicky,
pohodu v prázdnotu čas promění.
Člověk si nemůže být ničím jist.
Vždyť jenom na vládě padlo již hlav!
Zdali mu zakáží mluvit a jíst?
Vždyť přeci národ chce nouzový stav!
Opusťte přátele, rozdělte rodiny,
společnost přežitkem dávných dob je,
z rozkazu nastaly nejtěžší hodiny
a zpěv ten vůbec je historie!
Při dobré náladě lépe se hojí
i rány fyzické, známý to fakt,
pro všechny tajnosti jen ať se bojí,
ďábel snad uzavřel s ministrem pakt.

Přátelství, pokora, nezištnost, ochota,
takový snad může člověk jednou být.
Budoucnost pro nás je smyslem života.
Proklet buď každý, kdo chceš nám ji vzít!
Na světlé zítřky já věřil bych rád.
Jestli však potkáme se na úřadě práce,
budeme se úplně po právu zvát:
To jsme my, my, ztracená generace.
Až bude zas utráceti,
pomoc nám vláda schválí:
Pro každého do třiceti
zdarma kapsle cyankáli.