K čemu vlastně slouží autobusy?

23. března 2022

K tomuto zamyšlení nad smyslem veřejné dopravy v Berouně a okolí mne přiměla zpráva o tom, že od dubna budou po Berouně jezdit dvě nové autobusové linky za účelem zlepšení dopravní obslužnosti. Přečíst si o tom můžete třeba zde. Pokud vás to zaujalo, potom by vaší pozornosti neměl uniknout zejména jejich jízdní řád, který… no, ehm. Který je vlastně důvodem, proč zase něco píšu.

Představte si, že když jsem jezdíval autobusem ještě na základku, naplnilo se každé ráno „béčko“ už na své třetí zastávce U Tří zvonků až po čelní sklo a od zámku proto vyrážel ještě posilový vůz. Děti do školy, hodně dětí. Na gymnázium už jsem jezdil spíš „pražákem“, tedy tehdejší linkou C20, která sice odjížděla o pět minut dříve, ale zato jezdila přes berounské sídliště „horem“, takže nestála v kolonách na Plzeňské ulici, které existovaly kupodivu už i tenkrát. I tato jízda však byla především kontaktní sport, nejpozději na zastávce Velké sídliště už jsem zpravidla míval batoh nebo kabelku někoho ze spolucestujících ve své osobní zóně. Tady to bývali především dospělí jedoucí do práce. Odpoledne to bylo jakbysmet, některé spoje tím byly přímo vyhlášené a zvláště v červnu mohla být jízda skleníkem značky Karosa velmi intimním zážitkem. Ale pro zajímavost si vybavuji, že poslední autobus z Prahy do Berouna odjížděl ve 23:55 a končil v Počaplech v 0:40. Tenkrát, několik let po krizi, prostě sloužila veřejná doprava k dopravě široké veřejnosti do práce, do škol, k lékaři, za zábavou, no prostě všude.

Město Beroun už však připravovalo změnu. Chystal se projekt nového „autobusáku“, který sliboval obyvatelům města více méně přínosy. Přesun autobusového nádraží na nové místo k vlakovému měl dosti zlepšit tehdy mizerné spojení na vlak a prostor starého nádraží na Václavském náměstí mohl být přestavěn na parkoviště. Skutečnost, že nové nádraží je od centra dost daleko, občanům Berouna, a tudíž voličům tamního zastupitelstva příliš nevadila, a tak se stalo, že v prosinci 2015 ztratily s Berounem všechny obce na západ a na jih od něj autobusové spojení. Pokud tedy nepočítám Zdice, Žebrák a Hořovice, odkud jezdily přes centrum Berouna autobusy do Prahy, a pár autobusů ráno, které vozily žáky do škol a dělaly kolečko okolo Městské hory. Jenže lidé potřebovali cestovat do města, ne na vlakové nádraží, navíc když vlak stejně každou chvíli nejel kvůli beranovi, který spadl ze skály na trať, a dalším takovým věcem. A tak začali cestující z těch autobusů zvolna mizet. V nadcházejících letech byly některé spoje zrušeny, ale i tak se šlo dostat v sobotu večer z Berouna do Zdic posledním autobusem zhruba o půl jedenácté.

Na den přesně o pět let později přišla další změna. Takzvaná integrace do systému Pražské integrované dopravy. V podstatě politická akce, změní se tarif, změní se čísla linek. Špagety klikatých čar v jízdních řádech se nahradí tím, že je autobus během své jízdy schopen několikrát změnit svoje číslo, a samotné časy odjezdů jako by se někdy losovaly z klobouku. Od té doby trvá horní části berounského sídliště dojíždění do Prahy kvůli pomalé lince 380 o polovinu času déle než dříve a na nádraží už odtamtud nejede nic. Králův Dvůr přišel o „béčko“, takže o víkendu a hlavně večer, kdy už nejezdí linky do okolních obcí, spojení s nádražím také vázne. A o návaznostech spojů nemůže být řeč. Pokud by někdo přemýšlel o dopravě z obcí ležících na trase 631, 633, 637 nebo 638 autobusem do Prahy či naopak, čeká ho o víkendu zpravidla něco mezi 15 a 30 minutami čekání na přípoj. A co ten poslední autobus v sobotu večer z Berouna do Zdic? 20:13 je proklatě brzy! A tak máme zase v autobusech o trochu lidí méně a berounské autobusové nádraží, jehož účelem bylo umožnit přestup na vlak, ztratilo spojení s lokalitami, odkud by někdo chtěl na ten vlak dojíždět, a také poněkud osiřelo. Tomu říkám využití investice.

Píše se rok 2022 a berounská radnice se opět rozhodla utratit nějaké další peníze za veřejnou dopravu. Co takhle nové linky do míst, kam zatím autobusy nejezdily? Ano, ale jedině typicky berounským způsobem. Linka 861, která nezajíždí ani do centra města, jezdí od 6 do 17 hodin v trase, která se během dne mění speciálně tak, aby se nedalo touto linkou dojíždět ani do jiného města. Ráno projíždí jedinou použitelnou přestupní zastávkou Beroun, sídliště jen ve směru do nově obsluhovaných lokalit a odpoledne naopak. A kdyby to snad někdo zlomyslně chtěl obejít tím, že by například dojížděl do Prahy vlakem, chytré hlavy z radnice nepřelstí. Linka 861 ráno přijíždí k nádraží pravidelně v tu samou minutu, co odjíždí vlak. Druhá linka, 862, taktéž polookružní, je na tom mnohem lépe. Zajíždí do centra Berouna a dokonce by se tu dalo uvažovat o možnosti přestupu na důležitou linku 384 nebo 394 (pěšky z Wagnerova náměstí k Černému koni). A rozsah provozu? Od 9 do 16 hodin!

Zdá se, že nové linky prostě nejsou určeny pro pracující veřejnost ani pro studenty. Napovídá tomu i nová veledůležitá zastávka Beroun, Obchodní v bezprostřední blízkosti hned tří supermarketů, kde obě tyto linky samozřejmě staví. Město Beroun patrně vyslyšelo volání po nové sociální službě pro občany v důchodu. Ano, to pojmenování docela sedne. Sociální služba pro ty, kteří chtějí nakupovat, ale již neprojdou pravidelnou zdravotní prohlídkou nutnou pro řízení motorových vozidel. Služba, která je pro ostatní docela nepoužitelná. Zajímavý kontrast k faktu, jaké problémy mají města s nedostatkem parkovacích míst, o nějakých ekologických snahách ani nemluvě.

Životní styl naší společnosti se i v posledních letech hodně změnil. K čemu vlastně budou sloužit autobusy? K efektivní hromadné přepravě lidí v silných relacích? Jako služba široké veřejnosti, aby se mohli dopravit do práce, do školy, na výlet, za zábavou nebo i do toho obchodu? Nebo jako sociální opatření pro občany, kteří nemohou jezdit auty? Jako hromadný svoz důchodců k chrámům zboží a akčních cen?

Nezaslouží si oni lepší náplň svého života?