Hodina kaprů a řízků

31. prosince 2025

Sváteční zvyklosti našeho národa si můžeme ukázat i na takové jinak nezajímavé věci, jako je graf průběhu celkové spotřeby elektřiny v České republice. Abychom to exaktně popsali: na obrázku je graf zatížení elektrizační soustavy ČR, což můžeme považovat v jistém přiblížení za skutečný součet spotřeb všech odběratelů. Číselně celkem nezajímavý rozdíl je v tom, že zatížení uvažuje i ztráty v síti, které jsou ale jednak z velké části na zatížení závislé (byť ne lineárně), jednak jsou od něj v jistém smyslu neoddělitelné (to by bylo na delší debatu). Já si tyto pojmy dovolím zde zaměňovat, protože tato úroveň podrobnosti zajímá hlavně ty, kteří nepočítají megawatty, ale koruny, které se na nich dají vydělat. :)
Černou čáru berme jako referenci, jak asi tak může vypadat běžný průběh zatížení v prosincový nepracovní den. Vybral jsem průměr ze čtyř posledních víkendových dní, které předcházely letošnímu Štědrému dni. Nutno říci, že všechny tyto dny byly o pár stupňů teplejší, než byl poté Štědrý den, ale ani to nás tolik trápit nemusí. Tmavě modrou je pak průběh zatížení na Štědrý den v roce 2025 a světle modrou pak v roce 2024.

Pokusím se o komentář toho, co bychom mohli z grafu poznat. Je zajímavé, že až zhruba do 13 hodin je 24. prosinec skoro jako každý jiný prosincový nepracovní den. Spotřeba je o něco nižší, protože mnoho průmyslových provozů, které jinak fungují i o víkendu, o Vánocích stojí; a podobně se to má s různými obchody a dalšími podniky. Jinak je ale průběh spotřeby během dne od normálního víkendu skoro k nerozeznání. Jenže odpoledne se něco začíná velmi rychle měnit. Zatímco o normálním víkendu v brzkých odpoledních hodinách spotřeba klesá, na Štědrý den místo toho stagnuje. Významný okamžik přichází po 16. hodině, kdy spotřeba vystřelí rychle vzhůru. Právě tento hrbol mě zaujal a dovedl k tomu napsat tento příspěvek, protože to je něco, co vskutku není běžné – a zároveň to má jednoduché vysvětlení. Ze všech elektrických spotřebičů používaných v domácnostech mají zdaleka největší příkon ty, jejichž účelem je produkovat teplo. Jednak jde o elektrické vytápění, jednak ale také o sporáky, trouby, rychlovarné konvice a podobná zařízení pro přípravu teplých pokrmů a nápojů. Ano, mezi 16. a 17. hodinou graf ukazuje všechny ty kapří, kuřecí či vepřové plátky smažící se v trojobalu na pánvi, případně další alternativy štědrovečerní večeře.
Po 17. hodině naopak začíná spotřeba velmi rychle klesat. To se lidé usazují ke stromečku, k televizoru či kams’ jinam, kde je jejich potřeba konzumovat elektrickou energii neobvykle snížená, a to i přes vysoké sledovanosti štědrovečerních televizních pohádek. Příkon televizoru je totiž oproti zmíněným kuchyňským spotřebičům vcelku nízký. Projevují se zde samozřejmě další vlivy, jako například to, že začíná jezdit méně vlaků a tramvají.

Na závěr chci jen říci, že tato ukázka toho, jak naše sváteční zvyky ovlivňují agregované měřené veličiny, je mi mnohem příjemnější než to ta, která se každý Silvestr a Nový rok ukáže na ukazatelech kvality ovzduší.

Zdroj dat: ČEPS, graf vlastní.